Islámská rozpínavost

Al-Káida, Usáma bin Ládin, World Trade Center 11. září 2001, džihád, šaría, burky, kamenování - tyto a nejen tyto pojmy si dnes kromě Koránu obvykle vybavíme v souvislosti s islámem. Jeho problematika je však mnohem košatější. Během patnácti století své historie se islám konstituoval nábožensky, zakořenil mocensky a prosadil teritoriálně. Rozšířil se z Blízkého východu daleko na západ do Evropy i na jih do Afriky a Asie a dostal se do kontaktu s jinými náboženskými systémy. Jeho expanzi provázelo násilí a tento neblahý rys se v islámu projevuje dodnes. Fenoménu islámského násilí, jeho zrodu a projevům v konfrontaci s jinými konfesemi se věnuje řada expertů a politiků po celém světě. Martin Janeček se jím zabývá řadu let a v této publikaci shrnul výsledky svých studií a vlastních zkušeností. Porovnává různé formy islámu a způsoby jeho uplatnění v zemích, kde je státním náboženstvím, s metodami, jakými infiltruje do jiných kulturních prostředí. Soustřeďuje se především na projevy agrese - ozbrojené i duchovní, a čerpá z nich objektivní i subjektivní argumenty pro naléhavé varování před islámskou rozpínavostí.